हिन्दु
कुल जनसङ्ख्या | |
---|---|
विश्वभर १.२ बिलियन (२०२२) [१][२][३][४][५] | |
उल्लेखनीय जनसङ्ख्या भएका क्षेत्रहरू | |
भारत | १,०९४,०००,०००[६][७][३][८] |
नेपाल | २८,६००,०००[३][९][१०] |
बङ्गलादेश | १३,१३०,१०२[११][१२][१३][१४][१५] |
भाषाहरू | |
हिन्दुहरू (ⓘ) धार्मिक रूपमा हिन्दु धर्मलाई पालन गर्ने मानिसहरू हुन्। ऐतिहासिक रूपमा, यो शब्द भारतीय उपमहाद्वीपमा बस्ने मानिसहरूको लागि भौगोलिक, सांस्कृतिक, र पछि धार्मिक पहिचानकर्ताको रूपमा पनि प्रयोग गरिएको छ।[१७]
"हिन्दु" शब्द पुरानो फारसीबाट आएको हो जसले यी नामहरू संस्कृत नाम सिन्धुबाट लिएको हो र सिन्धु नदीलाई जनाउँछ। समान शब्दहरूको ग्रीक संज्ञाहरू "इन्डस" (नदीको लागि) र "भारत" (नदी भूमिको लागि) हुन्।[१८] [१९] [२०] "हिन्दु" शब्दले भारतीय उपमहाद्वीपमा सिन्धु (सिन्धु) नदीको वरपर वा बाहिर बसोबास गर्ने मानिसहरूका लागि भौगोलिक, जातीय, वा सांस्कृतिक पहिचानकर्तालाई पनि जनाउँछ। [२१] १६ औं शताब्दी ईस्वी सम्म,यो शब्दले उपमहाद्वीपका ती बासिन्दाहरूलाई जनाउन थाल्यो जो टर्की वा मुस्लिम थिएनन्।ref name="hawleynarayanan2" /> [क] [ख] हिन्दू एक पुरातन हिज्जे संस्करण हो, जसको प्रयोग आज अपमानजनक मानिन्छ।[२२] [२३]
स्थानीय भारतीय जनसंख्या भित्र हिन्दू आत्म-पहिचानको ऐतिहासिक विकास, चाहे धार्मिक वा सांस्कृतिक अर्थमा, अस्पष्ट छ। [२४] [२५]प्रतिस्पर्धी सिद्धान्तहरूले बताउँछन् कि हिन्दू पहिचान ब्रिटिश औपनिवेशिक युगमा विकसित भएको थियो , वा मुस्लिम आक्रमणहरू र मध्ययुगीन हिन्दू-मुस्लिम युद्धहरू पछि यो 8 औं शताब्दी ईस्वी पछि विकसित भएको हुन सक्छ । [२५] [२६] [२७] हिन्दू पहिचानको भावना र हिन्दू शब्द १३औँ र १८औँ शताब्दीको बीचमा संस्कृत र बंगाली भाषाका केही ग्रन्थहरूमा देखा परेको छ ।[२६] [२८] १४औँ र १८औँ शताब्दीका भारतीय कविहरू जस्तै विद्यापति , कबीर , तुलसीदास र एकनाथले हिन्दूवाद (हिन्दू धर्म) शब्द प्रयोग गरे र यसलाई तुर्कवाद ( इस्लाम ) सँग तुलना गरे। [६०] [६४] ईसाई भिक्षु सेबास्टियो मनरिकले १६४९ मा धार्मिक सन्दर्भमा 'हिन्दू' शब्द प्रयोग गरे।[२५] [२९] [३०] १८ औं शताब्दीमा, युरोपेली व्यापारी र उपनिवेशवादीहरूले भारतीय धर्मका अनुयायीहरूलाई सामूहिक रूपमा हिन्दू भनेर सम्बोधन गर्न थाले । मुस्लिमहरू टर्क, मुगल र अरब जस्ता समूहहरूसँग भिन्न थिए , जो इस्लामका अनुयायी थिए। [२४] [३१] १९औँ शताब्दीको मध्यसम्ममा, औपनिवेशिक प्राच्यवादी ग्रन्थहरूले हिन्दूहरूलाई बौद्ध , सिख र जैनहरूबाट अलग गरेका थिए, [२४] लेकिन औपनिवेशिक कानून लगभग 20वीं सदी के मध्य तक उन सभी को हिंदू शब्द के दायरे में मानते रहे। [३२] तर औपनिवेशिक कानूनले लगभग २०औँ शताब्दीको मध्यसम्म उनीहरूलाई हिन्दू [३२] विद्वानहरूले हिन्दू, बौद्ध, जैन र सिखहरू बीच भेदभाव गर्ने अभ्यास आधुनिक घटना हो भनी बताउँछन्।[३३] [३४] [ग]
लगभग 1.2 बिलियन,[३५] हिन्दूहरू ईसाई र मुस्लिमहरू पछि विश्वको तेस्रो ठूलो धार्मिक समूह हो । 2011 को भारतीय जनगणना अनुसार, हिन्दूहरूको विशाल बहुमत, लगभग 966 मिलियन (विश्व हिन्दू जनसंख्याको 94.3%), भारतमा बस्छन् । [३६] भारत पछि, सबैभन्दा धेरै हिन्दू जनसंख्या भएका अर्को नौ देशहरू , घट्दो क्रममा छन्: नेपाल , बंगलादेश , इन्डोनेसिया , पाकिस्तान , श्रीलंका , संयुक्त राज्य अमेरिका , मलेसिया , संयुक्त अरब इमिरेट्स , र युनाइटेड किंगडम । [३७] तिनीहरू विश्वको हिन्दू जनसंख्याको 99% हो, र 2010 सम्म बाँकी विश्वमा कुल 6 मिलियन हिन्दूहरू थिए।[३७]
हिन्दू शब्दको उत्पत्ति[सम्पादन गर्नुहोस्]
हिन्दू शब्द एक पर्यायवाची शब्द हो । [३८] [३९] यो हिन्दू शब्द इन्डो-आर्यन [४०] र संस्कृत[४०] [२०] शब्द सिन्धुबाट आएको हो , जसको अर्थ"पानी को एक विशाल शरीर" जसले "नदी, महासागर"लाई ढाकेको हुन्छ। [४१] [घ] यसलाई सिन्धु नदीको नामको रूपमा प्रयोग गरिएको थियो र यसका सहायक नदीहरू पनि संदर्भित गरिएको थियो। गेभिन फ्लडका अनुसार, वास्तविक शब्द 'हिन्दु' पहिलो पटक " सिन्धु (संस्कृत: सिन्धु ) नदी पार बसोबास गर्ने मानिसहरूका लागि एक फारसी भौगोलिक शब्द " को रूपमा देखा पर्दछ,[२०] विशेष गरी ६ औं शताब्दी ईसापूर्व दारियस प्रथमको शिलालेखमा[४२] पञ्जाब क्षेत्र , जसलाई वेदमा सप्त सिन्धु भनिन्छ , जेन्ड अवेस्तामा हप्त हिन्दू भनिन्छ । दारियस को ६ औं शताब्दी ईसा पूर्वको शिलालेखले उत्तर-पश्चिमी भारतलाई जनाउँदै हिन दुश प्रान्तको उल्लेख गरेको छ । [४३] [४४] [४५] भारतका मानिसहरूलाई हिन्दुवान भनिन्थ्यो , र आठौं शताब्दीको पाठ चचनामाले हिन्दवीलाई भारतीय भाषाको लागि विशेषणको रूपमा प्रयोग गरेको थियो ।[४५] डीएन झाका अनुसार यी प्राचीन शिलालेखहरूमा 'हिन्दू' शब्द एक जातीय-भौगोलिक शब्द हो र यसले कुनै धर्मलाई जनाउँदैन।[४६]
जनसङ्ख्या[सम्पादन गर्नुहोस्]
महादेशहरू | हिन्दु जनसङ्ख्या | हिन्दु जनसङ्ख्याको % | महाद्वीप जनसङ्ख्याको % | अनुयायी गतिशीलता | विश्व गतिशीलता |
---|---|---|---|---|---|
एसिया | १,०७४,७२८,९०१ | ९९.२६६ | २६.०१ | बढ्दै | बढ्दै |
युरोप | २,०३०,९०४ | ०.२१४ | ०.२७८ | बढ्दै | बढ्दै |
महाअमेरिका | २,८०६,३४४ | ०.२६३ | ०.२८१ | बढ्दै | बढ्दै |
अफ्रिका | २,०१३,७०५ | ०.२१३ | ०.२२५ | बढ्दै | बढ्दै |
ओसिनिया | ७९१,६१५ | ०.०७१ | २.०५३ | बढ्दै | बढ्दै |
सञ्चित | १,०८२,३७१ ,४६९ | १०० | १५.०३ | बढ्दै | बढ्दै |
सन्दर्भ सामग्रीहरू[सम्पादन गर्नुहोस्]
- ↑ "Can Muslims surpass Hindus in population numbers? Experts say practically not possible", २४ अप्रिल २०२२।
- ↑ "Hindu Countries 2021", World Population Review (en-USमा), २०२१, अन्तिम पहुँच ५ जुलाई २०२१।
- ↑ ३.० ३.१ ३.२ "The Future of World Religions: Population Growth Projections, 2010–2050", Pew Research Center, १ जनवरी २०२०, मूलबाट २२ फेब्रुअरी २०१७-मा सङ्ग्रहित, अन्तिम पहुँच २२ फेब्रुअरी २०१७। वेब्याक मेसिन अभिलेखिकरण २४ डिसेम्बर २०१८ मिति
- ↑ "The Global Religious Landscape – Hinduism", A Report on the Size and Distribution of the World's Major Religious Groups as of 2010, Pew Research Foundation, १८ डिसेम्बर २०१२, अन्तिम पहुँच ३१ मार्च २०१३। वेब्याक मेसिन अभिलेखिकरण ६ मे २०१३ मिति
- ↑ "Christianity 2015: Religious Diversity and Personal Contact", gordonconwell.edu, जनवरी २०१५, मूलबाट २५ मे २०१७-मा सङ्ग्रहित, अन्तिम पहुँच २९ मे २०१५। वेब्याक मेसिन अभिलेखिकरण २५ मे २०१७ मिति
- ↑ "Hindu Countries 2021", World Population Review (en-USमा), २०२१, अन्तिम पहुँच ५ जुलाई २०२१।
- ↑ "Can Muslims surpass Hindus in population numbers? Experts say practically not possible", २४ अप्रिल २०२२।
- ↑ "Központi Statisztikai Hivatal", Nepszamlalas.hu, अन्तिम पहुँच २ अक्टोबर २०१३। वेब्याक मेसिन अभिलेखिकरण ७ जनवरी २०१९ मिति
- ↑ "The World Factbook", CIA, United States, २०१३।
- ↑ "Nepal", US Department of State।
- ↑ "Census 2022: Bangladesh population now 165 million", २७ जुलाई २०२२।
- ↑ "Atrocities on Hindus in Bangladesh: Now, 1.8 crore Hindu Bengali citizens of Bangladesh are ready to go to India, said Ravindra Ghosh, Chairman of Bangladesh Hindu Janajagruti Samiti.| APN News"।
- ↑ "Introduction – Bangladesh", tradeinfolink.com.my, अन्तिम पहुँच ९ मे २०२१। वेब्याक मेसिन अभिलेखिकरण १७ मे २०२१ मिति
- ↑ "Hindu population in Bangladesh grew by 1 per cent in 2015: Report", The Economic Times, २३ जुन २०१६, अन्तिम पहुँच ७ जनवरी २०२१।
- ↑ BANGLADESH 2012 INTERNATIONAL RELIGIOUS FREEDOM REPORT, US State Department (2012), page 2
- ↑ Johnson, Todd M.; Grim, Brian J. (२०१३), The World's Religions in Figures: An Introduction to International Religious Demography, Hoboken, NJ: Wiley-Blackwell, पृ: 10, मूलबाट २० अक्टोबर २०१३-मा सङ्ग्रहित, अन्तिम पहुँच २४ नोभेम्बर २०१५।
- ↑ Jeffery D. Long (2007), A Vision for Hinduism, IB Tauris, आइएसबिएन ९७८-१-८४५११-२७३-८, pages 35–37
- ↑ Mihir Bose (२००६), The Magic of Indian Cricket: Cricket and Society in India, Routledge, पृ: 1–3, आइएसबिएन 978-1-134-24924-4।
- ↑ "India", Online Etymology Dictionary।
- ↑ २०.० २०.१ २०.२ Flood 1996, पृष्ठ 6.
- ↑ Hawley, John Stratton; Narayanan, Vasudha (२००६), The Life of Hinduism, University of California Press, पृ: 10–11, आइएसबिएन 978-0-520-24914-1।
- ↑ Herbst, Philip (१९९७), The color of words: an encyclopaedic dictionary of ethnic bias in the United States, Intercultural Press, पृ: 106–107, आइएसबिएन 978-1-877864-97-1, "Hindu, Hindoo A term borrowed from the Persian word Hindu ... Hindu is used today for an adherent of Hinduism, the common religion of India. ... Hindoo is listed in dictionaries as a variant spelling, but it is one that may lend itself to derogatory use."
- ↑ Rosenblatt, Roger (१९९९), Consuming desires: consumption, culture, and the pursuit of happiness, Island Press, पृ: ८१, आइएसबिएन 1-55963-535-5, "For example, even though the majority of these newcomers were, in fact, practicing Hindus, by the mid-1960s, anti-immigration agitators had dropped the use of Hindoo as choice slur."; Bhatia, Sunil; Ram, Anjali (२००४), "Culture, hybridity, and the dialogical self: Cases of the South Asian diaspora", Mind, Culture, and Activity 11 (3): 224–240, डिओआई:10.1207/s15327884mca1103_4, "Not being able to live up to the 'unattainable' images of 'Charlie's Angels' and the golden-girls of 'The Brady Bunch,' and facing 'repeated and constant' racial slurs at school such as 'nigger,' 'injun,' and 'hindoo,' combined with a lack of role models ..."
- ↑ २४.० २४.१ २४.२ Pennington, Brian K. (२००५), Was Hinduism Invented?: Britons, Indians, and the Colonial Construction of Religion, Oxford University Press, पृ: 111–118, आइएसबिएन 978-0-19-803729-3।
- ↑ २५.० २५.१ २५.२ Lorenzen 2006
- ↑ २६.० २६.१ Sheldon Pollock (1993), Rāmāyaṇa and political imagination in India, Journal of Asian studies, Vol. 52, No. 2, pages 266–269
- ↑ Brajadulal Chattopadhyaya (1998), Representing the other?: Sanskrit sources and the Muslims (eighth to fourteenth century), Manohar Publications, आइएसबिएन ९७८-८१-७३०४-२५२-२, pages 92–103, Chapter 1 and 2
- ↑ O'Connell, Joseph T. (जुलाई–सेप्टेम्बर १९७३), "The Word 'Hindu' in Gauḍīya Vaiṣṇava Texts", Journal of the American Oriental Society 93 (3): 340–344, जेएसटिओआर 599467, डिओआई:10.2307/599467।
- ↑ Lorenzen 2010, पृष्ठ 29.
- ↑ Lorenzen 2006, पृष्ठ 15.
- ↑ Hawley, John Stratton; Narayanan, Vasudha (२००६), The Life of Hinduism, University of California Press, पृ: 10–11, आइएसबिएन 978-0-520-24914-1।
- ↑ ३२.० ३२.१ Rachel Sturman (2010), Hinduism and Law: An Introduction (Editors: Timothy Lubin et al), Cambridge University Press, आइएसबिएन ९७८-०-५२१-७१६२६-०, pag 90
- ↑ Julius J. Lipner (2009), Hindus: Their Religious Beliefs and Practices, 2nd Edition, Routledge, आइएसबिएन ९७८-०-४१५-४५६७७-७, pages 17–18
- ↑ Leslie Orr (2014), Donors, Devotees, and Daughters of God, Oxford University Press, आइएसबिएन ९७८-०-१९-५३५६७२-४, pages 25–26, 204
- ↑ Hindu Population projections वेब्याक मेसिन अभिलेखिकरण २०१८-०८-२९ मिति Pew Research (2015), Washington DC
- ↑ Rukmini S Vijaita Singh Muslim population growth slows The Hindu, 25 August 2015; 79.8% of more than 121 crore Indians (as per 2011 census) are Hindus
- ↑ ३७.० ३७.१ 10 Countries With the Largest Hindu Populations, 2010 and 2050 वेब्याक मेसिन अभिलेखिकरण २०१८-१२-२६ मिति Pew Research Center (2015), Washington DC
- ↑ Herman Siemens, Vasti Roodt (२००९), Nietzsche, Power and Politics: Rethinking Nietzsche's Legacy for Political Thought, Walter de Gruyter, पृ: ५४६, आइएसबिएन 978-3-11-021733-9।
- ↑ Murray J. Leaf (२०१४), The Anthropology of Eastern Religions: Ideas, Organizations, and Constituencies, Lexington Books, पृ: ३६, आइएसबिएन 978-0-7391-9241-2।
- ↑ ४०.० ४०.१ Flood 2008, पृष्ठ 3.
- ↑ Takacs, Sarolta Anna; Cline, Eric H. (१७ जुलाई २०१५), The Ancient World, Routledge, पृ: 377–, आइएसबिएन 978-1-317-45839-5।
- ↑ Sharmaa 2002, पृष्ठ 2.
- ↑ Sharmaa 2002, पृष्ठ 1-36.
- ↑ Thapar 2003, पृष्ठ 38.
- ↑ ४५.० ४५.१ Jha 2009, पृष्ठ 15.
- ↑ Jha 2009, पृष्ठ 16.
हिन्दु धर्म सँग सम्बन्धित यो लेख अपुरो छ। तपाईं यस लेखलाई बढाएर विकिपिडियालाई सहायता गर्न सक्नुहुन्छ। |
उद्दरण त्रुटी: <ref>
tags exist for a group named "lower-alpha", but no corresponding <references group="lower-alpha"/>
tag was found